Rozhodce ad hoc
 
  Rozhodčí řízení
  => Zákon 216/94 Sb.
  => Euronovela zákona o rozhodčím řízení 2012 - výklad
  => Rozhodčí doložka
  => Pravidla pro rozhodčí řízení ad hoc
  => Platební řád
  => Sazebník pro ČR
  => Rozhodčí řízení - výklad
  E - mail
  Informace
Pravidla pro rozhodčí řízení ad hoc

Pravidla pro rozhodčí řízení ad hoc

Část 1.

Úvodní ustanovení

 Článek 1
Rozsah použití

 (1) Dohodnou-li se strany smlouvy písemně, že spory související s touto smlouvou budou rozhodovány v rozhodčím řízení podle Pravidel pro rozhodčí řízení ad hoc, budou takové spory řešeny podle těchto Pravidel se změnami, které si strany sjednají písemně.

 (2) Rozhodčí řízení ad hoc se řídí těmito Pravidly, jestliže však některé z těchto pravidel odporuje ustanovení práva rozhodného pro rozhodčí řízení, od něhož se strany nemohou odchýlit, platí toto ustanovení.

 Článek 2
Oznámení, počítání času

(1) Pro účely těchto Pravidel se každé oznámení, včetně sdělení, vyrozumění nebo návrhu považují za doručené, jestliže jsou osobně předány adresátovi nebo došly do jeho obvyklého bydliště, místa podnikání nebo na jeho poštovní adresu, nebo v případě, že žádné z těchto míst nelze zjistit při vynaložení náležité péče, jestliže došly na posledně známé bydliště nebo místo podnikání adresáta. Oznámení se považuje za doručené dnem, kdy bylo takto předáno.
(2) Pro účely počítání času podle těchto Pravidel počíná lhůta běžet dnem, který následuje po doručení sdělení, oznámení, vyrozumění nebo návrhu. Jestliže poslední den takové lhůty připadá v bydlišti nebo v místě podnikání adresáta na svátek nebo na jiný den pracovního klidu, prodlužuje se lhůta do nejbližšího pracovního dne. Státní svátky a dny pracovního klidu v průběhu lhůty se do ní započítávají.

Článek 3

Zahájení rozhodčího řízení

 (1) Strana, jež zahajuje rozhodčí řízení (dále jen žalobce), je povinna zaslat žalobu zvolenému rozhodci ad hoc nebo do sídla Nezávislého rozhodčího soudu ČR z.s. Ruská 145/29, 417 03 Dubí 3. 

  1. Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem, kdy žaloba o rozhodčím řízení je doručena Rozhodci ad hoc.

  2.  

    Žaloba musí obsahovat:

 

a) požadavek, aby spor byl řešen v rozhodčím řízení;

 

b) jména a adresy stran;

 

c) poukaz na příslušnou rozhodčí doložku nebo na smlouvu o rozhodci;

 

d) poukaz na smlouvu, z níž nebo v souvislosti s níž vznikl spor;

 

e) obecné vymezení nároku a popřípadě uvedení sporné částky;

 

f) žalobní žádání

 

g) navrhovaný počet rozhodců (tj. jeden nebo tři), jestliže se strany na tom již předtím nedohodly.

  1.  

    Oznámení o zahájení řízení může rovněž obsahovat:

 

a) návrhy na jmenování jediného rozhodce a orgánu pro jmenování podle článku 6 odst.1;

 

b) oznámení o jmenování rozhodce podle článku 7;

 

c) žalobu uvedenou v článku 18.

Článek 4

 

Právní zastoupení a pomoc

 

Strany mohou mít zástupce nebo poradce, které si zvolí. Jména a adresy takových osob musí být sděleny písemně druhé straně; ze sdělení musí vyplývat, zda jde o zástupce nebo poradce.


Část II.

Složení rozhodčího senátu

Článek 5

Počet rozhodců

Jestliže se strany nedohodly předem na počtu rozhodců (tj. 1 nebo 3) a do 15 dnů po doručení oznámení o zahájení rozhodčího řízení žalované straně nevysloví souhlas, aby byl spor rozhodnut jedním rozhodcem, musí být jmenováni tři rozhodci.

Jmenování rozhodců (články 6 až

Článek 6

 

(1) Má-li být jmenován jeden rozhodce, pokud se již tak nestalo, může kterákoli ze stran navrhnout druhé straně:

 

a) jméno jedné nebo více osob, z nichž jedna by měla působit jako jediný rozhodce, a

 

b) jestliže strany nedohodly orgán pro jmenování, jméno jedné nebo více institucí nebo osob, z nichž jedna by měla působit jako orgán pro jmenování

 

(2) Jestliže do 30 dnů od doručení návrhu jedné straně podle odstavce 1 se strany nedohodnou na volbě jediného rozhodce, bude tento rozhodce jmenován orgánem pro jmenování, na němž se strany dohodly. Jestliže se strany na tomto orgánu nedohodnou a nebo jestliže tento dohodnutý orgán odmítne jmenovat nebo nejmenuje rozhodce do 60 dnů od doručení žádosti strany o takové jmenování, může se kterákoli strana obrátit na místně příslušný soud, aby určil orgán pro jmenování.

 

(3) Na žádost jedné ze stran jmenuje orgán pro jmenování co nejdříve jediného rozhodce. Pokud obě strany nevyloučí vzájemnou dohodou takový postup, resp. pokud podle názoru orgánu pro jmenování není naznačený postup pro daný případ vhodný, bude při jmenování uvedený orgán postupovat takto:

 

a) na žádost jedné ze stran sdělí orgán pro jmenování oběma stranám totožný seznam obsahující tři jména;

 

b) do 15 dnů po doručení tohoto seznamu může každá strana seznam vrátit orgánu pro jmenování s vyškrtnutím jména nebo jmen, proti nimž na námitky a označením zbylých jmen čísly podle pořadí, v němž by jim dávala přednost;

 

c) po uplynutí uvedené lhůty orgán pro jmenování jmenuje jediného rozhodce z osob, jež byly schváleny v seznamu mu vráceném, a to v souladu s pořadím sděleném stranami;

 

d) jestliže se nemůže z jakýchkoli důvodů uskutečnit jmenování podle uvedeného postupu, může orgán pro jmenování pojmenovat jediného rozhodce podle svého uvážení.

  1.  

    Při jmenování vezme orgán pro jmenování v úvahu okolnosti, které jsou s to zajistit, aby byl jmenován nezávislý a nestranný rozhodce.

Článek 7

 

(1) Jestliže mají být jmenováni tři rozhodci, jmenuje každá strana jednoho rozhodce. Oba takto jmenovaní rozhodci zvolí třetího rozhodce, který bude působit jako předseda senátu.

 

(2) Jestliže do 30 dnů od doručení oznámení jedné strany o jmenování rozhodce druhá strana nesdělí prvé straně, kterého rozhodce jmenovala:

 

a) první strana může požádat orgán pro jmenování předem určený stranami, aby jmenoval druhého rozhodce, nebo

 

b) jestliže orgán pro jmenování nebyl stranami určen nebo jestliže předem určený orgán odmítá působit jako orgán pro jmenování nebo jej nejmenuje do 30 dnů od doručení příslušné žádosti strany o jeho jmenování, první strana může požádat místně příslušný soud, aby určil orgán pro jmenování.

 

(3) Jestliže se oba rozhodci nedohodnou do 30 dnů po jmenování druhého rozhodce na předsedovi senátu, bude tento jmenován orgánem pro jmenování týmž způsobem, jako jediný rozhodce podle článku 6.

Článek 8

 

(1) Je-li orgán pro jmenování požádán o jmenování rozhodce podle článku 6 nebo 7, strana, která o to požádala, zašle orgánu pro jmenování opis oznámení o zahájení rozhodčího řízení, opis smlouvy, z níž nebo v souvislosti s níž spor vznikl a opis rozhodčí smlouvy, pokud není obsažena ve smlouvě. Orgán pro jmenování může požadovat od kterékoli strany informace, jež považuje za nutné pro výkon své působnosti.

 

(2) Je-li navržena jedna nebo více osob k jmenování za rozhodce, je třeba uvést jejich plná jména, adresy a státní příslušnost, jakož i jejich kvalifikaci.

Odmítnutí rozhodců (články 9 až 12)

Článek 9

 

Osoba, která přichází v úvahu pro jmenování jako rozhodce, sdělí každému, kdo se na ni obrátí v souvislosti s jejím eventuálním jmenováním, všechny okolnosti, jež by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti a nezávislosti. Rozhodce již jmenovaný nebo zvolený sdělí takové okolnosti stranám, ledaže je již o těchto okolnostech informoval.

Článek 10

 

(1) Kterýkoli rozhodce může být odmítnut, existují-li okolnosti vzbuzující oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

 

(2) Strana může odmítnout rozhodce, kterého sama jmenovala, pouze z důvodů, o nichž se dověděla po jeho jmenování.

Článek 11

 

(1) Strana, která zamýšlí odmítnout rozhodce, oznámí odmítnutí do 15 dnů od doby, kdy jí bylo sděleno jmenování odmítaného rozhodce nebo do 15 dnů poté, co se dověděla o okolnostech zmíněných v článcích 9 a 10.

  1.  

    Odmítnutí musí být oznámeno druhé straně, rozhodci, který je odmítán, a ostatním členům rozhodčího senátu. Oznámení musí být učiněno písemně s uvedením důvodu odmítnutí.

 

(3) Byl li rozhodce odmítnut jednou stranou, může druhá strana s odmítnutím souhlasit. I rozhodce se po odmítnutí může své funkce vzdát. V žádném z obou případů to nelze považovat za uznání důvodů pro odmítnutí. V obou případech se použije v celém rozsahu postupu stanoveného v článcích 6 nebo 7 pro jmenování náhradního rozhodce, i když při jmenování odmítnutého rozhodce strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce nebo podílet se na jeho jmenování.

Článek 12

 

(1) Nesouhlasí-li druhá strana s odmítnutím a odmítnutý rozhodce se nevzdá své funkce, rozhodne o odmítnutí:

 

a) orgán pro jmenování, jestliže rozhodce jmenoval původně tento orgán;

 

b) orgán pro jmenování, jestliže tento orgán sice rozhodce nejmenoval, avšak byl pro jmenování určen;

 

c) ve všech ostatních případech orgán pro jmenování, který bude určen postupem stanoveným pro určení orgánu pro jmenování podle článku 6.

 

(2) Jestliže orgán pro jmenování vyhoví odmítnutí, náhradní rozhodce bude jmenován nebo zvolen způsobem, který je určen pro jmenování nebo volbu rozhodce podle článků 6 až 9; jestliže však tento postup vyžaduje určení orgánu pro jmenování, bude rozhodce jmenován orgánem pro jmenování, který rozhodl o odmítnutí.

Článek 13

 

Nahrazení rozhodce

 

(1) Zemře-li rozhodce nebo se vzdá své funkce v průběhu rozhodčího řízení, bude náhradní rozhodce jmenován nebo zvolen způsobem stanoveným v článcích 6 až 9, který byl použit pro jmenování nebo volbu rozhodce, jenž má být nahrazen.

 

(2) Nevykonává-li rozhodce svou funkci nebo je-li de iure nebo de facto nemožné, aby svou funkci vykonával, bude použito postupu stanoveného pro případ odmítnutí a nahrazení rozhodce podle předchozích článků.

Článek 14

Opakování ústních jednání při nahrazení rozhodce

 

Jestliže podle článků 11 až 13 je nahrazen jediný rozhodce nebo předseda senátu, všechna předchozí ústní jednání se opakují; jestliže je nahrazen jiný rozhodce, mohou být taková předchozí ústní jednání podle volné úvahy rozhodčího senátu opakována.

Část III. Rozhodčí řízení

Článek 15

 

Obecná ustanovení

(1) S výhradou ustanovení těchto Pravidel může rozhodčí senát nebo jediný rozhodce vést rozhodčí řízení způsobem, který pokládá za přiměřený, se stranami však musí být zacházeno na základě rovnosti a oběma musí být poskytnuta v každém stádiu řízení možnost vyložit svá stanoviska a přednést své návrhy.

 

(2) Požádá-li o to jedna ze stran v jakémkoli stádiu řízení, stanoví rozhodce nebo rozhodčí senát ústní jednání k provedení důkazů výslechem svědků a znalců nebo k přednesu stanovisek. Nepožádá-li o to žádná ze stran, rozhodne rozhodce nebo rozhodčí senát, zda se má konat ústní jednání nebo zda bude jednání provedeno na základě písemností a jiných podkladů.

(3) Všechny podklady nebo sdělení předané rozhodčímu senátu jednou stranou musí být touto stranou současně oznámeny druhé straně.

Článek 16

 

Místo rozhodčího řízení

 

(1) jestliže se strany nedohodnou na místě rozhodčího řízení, určí toto místo rozhodce s přihlédnutím k okolnostem, za kterých se rozhodčí řízení koná.

 

(2) Rozhodce může určit místo rozhodčího řízení na území státu dohodnutého stranami. Může vyslýchat svědky a konat porady rozhodců na kterémkoli místě, které pokládá za vhodné s přihlédnutím k okolnostem, za kterých se rozhodčí řízení koná.

(3) Rozhodce se může sejít na kterémkoli místě, které považuje za vhodné pro ohledání zboží a jiných věcí nebo dokladů. Strany musí být včas vyrozuměny, aby takovému ohledání mohly být přítomny.

(4) Rozhodčí nález musí být vydán v místě rozhodčího řízení.

Článek 17

 

Jazyk

 

(1) S výhradou dohody stran, určí rozhodce ihned po svém jmenování jazyk nebo jazyky, jež se používají v rozhodčím řízení. Toto určení se týká žaloby, žalobní odpovědi a všech dalších písemných podání, a v případě ústních jednání i jazyků používaných v těchto jednáních.

(2) Rozhodce může nařídit, aby vedle jakéhokoli dokladu, připojeného k žalobě nebo žalobní odpovědi nebo vedle jakéhokoli dodatečného podání nebo důkazu, předloženého v původním jazyku v průběhu řízení, byl předán i překlad do jazyka nebo jazyků dohodnutých stranami nebo stanovených rozhodcem.

Článek 18

 

Žaloba

(1) Žalobce je povinen předložit ve lhůtě stanovené rozhodcem žalovanému a každému z rozhodců písemnou žalobu, pokud nebyla žaloba již obsažena v oznámení o zahájení rozhodčího řízení. K žalobě je nutno přiložit opis smlouvy a pokud v ní není rozhodčí smlouva obsažena, kopii rozhodčí smlouvy.

  1.  

    Žaloba musí zahrnovat tyto údaje:

 

a) jména a adresy stran

 

b) vylíčení skutkových okolností, o něž se žaloba opírá

 

c) sporné body

 

d) žalobní žádání

 

Žalobce musí připojit k žalobě všechny doklady, které považuje za významné, nebo může uvést, které doklady nebo důkazy předloží.

Článek 19

 

Žalobní odpověď

 

(1) Žalovaný předloží ve lhůtě určené rozhodcem žalobní odpověď žalobci a každému z rozhodců.

 

(2) Žalobní odpověď musí obsahovat zaujetí stanoviska k údajům žaloby uvedeným v článku 18 odst. 2 pod písm. b), c) a d). Žalovaný může připojit k odpovědi všechny doklady, o které opírá svou obhajobu, nebo může uvést, které doklady nebo důkazy předloží později.

 

(3) Žalovaný může v žalobní odpovědi nebo později v rozhodčím řízení, jestliže rozhodčí senát rozhodne, že za daných okolností je odklad odůvodněný, podat protižalobu z téže smlouvy, resp. uplatnit nárok z téže smlouvy k započtení.

 

(4) Ustanovení článku 18 odst.2 platí i pro protižalobu a pro nárok uplatněný k započtení.

Článek 20

 

Změny a doplňky žaloby a žalobní odpovědi

 

V průběhu rozhodčího řízení může každá strana měnit nebo doplnit svou žalobu nebo žalobní odpověď, pokud rozhodce nepovažuje povolení takové změny či doplňku za nevhodné, vzhledem k opožděnému uplatnění či vzhledem k újmě pro druhou stranu nebo s ohledem na jiné okolnosti.

Žaloba však nesmí být změněna či doplněna takovým způsobem, aby vybočovala z rámce rozhodčí doložky nebo smlouvy o rozhodci.

Článek 21

 

Námitky nepříslušnosti rozhodčího senátu

 

(1) Rozhodce je oprávněn rozhodovat o námitkách nedostatku pravomoci (příslušnosti), včetně námitek týkajících se existence nebo platnosti rozhodčí doložky nebo smlouvy o rozhodci.

 

(2) Rozhodce je oprávněn rozhodovat o existenci nebo platnosti smlouvy, jejíž součástí je rozhodčí doložka. Pro účely článku 21 se považuje rozhodčí doložka, jež je součástí smlouvy a jež stanoví rozhodčí řízení podle těchto pravidel, za dohodu nezávislou na ostatních ustanoveních smlouvy. Rozhodnutí rozhodčího senátu, že smlouva je neplatná, nezpůsobuje bez dalšího neplatnost rozhodčí doložky.

 

(3) Námitka nedostatku pravomoci (příslušnosti) rozhodce musí být vznesena nejpozději v žalobní odpovědi, resp. pokud jde o protižalobu, v odpovědi na ni.

 

(4) V zásadě má rozhodce rozhodnout o námitce nedostatku své pravomoci (příslušnosti) jako o předběžné otázce. Rozhodce však může pokračovat v řízení a o námitce rozhodnout v konečném nálezu.

Článek 22

 

Další podání

 

Rozhodce rozhodne, která další podání vedle žaloby a žalobní odpovědi jsou strany povinny nebo oprávněny předložit a určí lhůty, ve kterých tato sdělení musí být předložena.

Článek 23

 

Lhůty

 

Lhůty stanovené rozhodcem pro předložení podání (včetně žaloby a žalobní odpovědi) nemají překročit 45 dnů. Rozhodce však může prodloužit tuto lhůtu, jestliže považuje toto prodloužení za odůvodněné.

Důkazy a ústní jednání (články 24 a 25)

Článek 24

 

(1) Každá strana musí prokázat skutečnosti, jichž se dovolává na podporu své žaloby nebo žalobní odpovědi.

 

(2) Považuje-li to rozhodce za účelné, může vyzvat jednu stranu, aby mu a druhé straně předložila ve lhůtě, kterou určí, seznam dokladů a jiných důkazů, jichž má v úmyslu se dovolávat na podporu sporných skutečností uvedených v žalobě nebo v žalobní odpovědi.

 

(3) Rozhodčí senát může požadovat od stran kdykoli během rozhodčího řízení, aby předložily doklady nebo jiné důkazy ve lhůtě, kterou stanoví.

Článek 25

 

(1) V případě ústního jednání musí rozhodce s dostatečným předstihem oběma stranám oznámit datum, hodinu a místo ústního jednání.

 

(2) Mají-li být slyšeni svědci, musí každá ze stran oznámit rozhodci a druhé straně nejméně 15 dní před ústním jednáním jména a adresy svědků, které hodlá představit, předmět výslechu a jazyky, v nichž budou svědkové vypovídat.

 

(3) Rozhodce učiní opatření k překladu ústních přednesů při ústním jednání a k pořízení zápisu o jeho průběhu, považuje-li kterékoliv opatření za nutné vzhledem k okolnostem případu, nebo jestliže se na tom strany dohodly a oznámily tuto dohodu rozhodci nejpozději 15 dní před konáním ústního jednání.

 

(4) Nedohodnou-li se strany jinak, bude ústní jednání neveřejné. Rozhodce může požádat svědky, aby nebyly přítomni při výslechu jiných svědků. Rozhodce určí podle volné úvahy způsob svědeckého výslechu.

 

(5) Důkaz svědeckou výpovědí se může také uskutečnit písemným prohlášením podepsaným svědkem.

 

(6) Rozhodce posoudí přípustnost, závažnost, průkaznost a význam nabízených důkazů.

Článek 27

 

Znalci

 

(1) Rozhodce může jmenovat jednoho nebo více znalců k předložení písemné zprávy ohledně jim přesně určených otázek. Opis usnesení o pověření znalce zašle rozhodce oběma stranám.

 

(2) Strany jsou povinny poskytnout znalci veškeré rozhodující informace a předložit mu k prohlédnutí potřebné doklady nebo zboží, o něž je požádá. Jakýkoli rozpor mezi stranou a znalcem o potřebnosti těchto informací a podkladů se předloží k rozhodnutí rozhodci.

 

(3) Po obdržení znaleckého posudku zašle rozhodce jeho opis stranám a poskytne jim příležitost, aby se k posudku písemně vyjádřily. Každá strana je oprávněna zkoumat jakýkoli doklad, o který se opírá znalecký posudek.

 

(4) Na návrh strany může být znalec po předložení posudku slyšen v ústním jednání; při něm musí být stranám poskytnuta možnost jednání se zúčastnit a klást znalci otázky. Při tomto ústním jednání může každá ze stran představit znalce, aby se vyjádřil ke sporným otázkám. na takový postup se použije ustanovení článku 25.

Článek 28

 

Zmeškání

 

(1) Jestliže ve lhůtě určené rozhodcem žalobce nepředloží žalobu a neprokáže dostatečný důvod svého prodlení, rozhodce rozhodne o zastavení rozhodčího řízení. Jestliže ve lhůtě určené rozhodcem žalovaný nezašle žalobní odpověď a dostatečně nezdůvodní své prodlení, nařídí rozhodce pokračování v rozhodčím řízení.

 

(2) Jestliže se některá ze stran nedostaví k ústnímu jednání, k němuž byla dle těchto Pravidel řádně předvolána a dostatečně svou nepřítomnost neodůvodní, rozhodne rozhodce pokračovat v rozhodčím řízení.

 

(3) Jestliže některá ze stran, ačkoliv řádně vyzvána k předložení písemných důkazů, tyto nepředloží ve stanovené lhůtě a dostatečně neodůvodní své prodlení, rozhodne rozhodce na základě důkazů, které má k dispozici.


Článek 29

 

Ukončení jednání

 

(1) Rozhodce se může dotázat stran, zda navrhují předložení dalších důkazů nebo slyšení svědků, či zda mají další přednesy. Není-li takových návrhů, může prohlásit ústní jednání za ukončené.

 

(2) Vzhledem k mimořádným okolnostem může rozhodce, považuje-li to za nutné, z vlastního popudu nebo na návrh strany znovu otevřít ústní jednání kdykoliv před vydáním rozhodčího nálezu.

Článek 30

 

Vzdání se nároku z porušení Pravidel

 

Je-li si jedna strana vědoma toho, že kterékoli ustanovení nebo požadavek těchto Pravidel nebyly dodrženy a pokračuje v rozhodčím řízení, aniž proti tomu vznese okamžitě námitku, bude se mít za to, že se vzdala práva tuto námitku uplatnit.

Část IV.

 

Rozhodčí nález

Článek 31

 

Rozhodnutí

 

(1) Rozhodují-li tři rozhodci, musí být jakýkoli rozhodčí nález nebo jiné rozhodnutí senátu usnesen většinou hlasů.

 

(2) V procesních otázkách, kde nebylo dosaženo většiny nebo v případech, kdy k tomu dá zmocnění rozhodčí senát, rozhoduje samostatně předseda senátu, jeho rozhodnutí podléhá eventuálnímu přezkoumání rozhodčím senátem.

Článek 32

 

Forma a účinky rozhodčího nálezu

 

(1) Vedle konečného rozhodnutí může rozhodce vydat předběžný, mezitímní nebo částečný rozhodčí nález.

 

(2) Rozhodčí nález musí být vydán písemně a je konečný a závazný pro strany. Strany se zavazují jej neodkladně splnit.

 

(3) Rozhodce odůvodní rozhodčí nález, pokud se strany nedohodnou, že nález nebude odůvodňován.

 

(4) Rozhodčí nález musí být podepsán rozhodcem s uvedením dne a místa vydání. Rozhodují-li rozhodci tři a jeden z nich rozhodčí nález nepodepíše, poznamenají se v něm důvody, proč podpis chybí.

 

(5) Rozhodčí nález smí být zveřejněn jen se souhlasem obou stran.

 

(6) Opisy rozhodčího nálezu podepsané rozhodci zašle rozhodčí senát stranám.

 

(7) Jestliže zákonné předpisy upravují rozhodčí řízení v zemi, kde je rozhodčí nález vydán, vyžadují, aby byl rozhodčí nález rozhodčím senátem uložen nebo registrován, splní senát nebo rozhodce tuto povinnost v zákonem předepsané lhůtě.

Článek 33

 

Rozhodné právo a rozhodování ex aequo et bono

 

(1) Rozhodce použije práva, které strany zvolily jako rozhodné pro posouzení merita sporu. Jestliže strany právo nezvolí, použije rozhodce práva rozhodného podle kolizně právních předpisů, které považuje v daném případě za použitelné.

 

(2) Rozhodce rozhoduje jako amiable compositeur nebo ex aequo et bono pouze, kdy jej strany k tomu výslovně zmocnily a jestliže to připouští právo aplikovatelné na rozhodčí řízení.

 

(3) Ve všech případech rozhoduje rozhodce v souladu s ustanoveními smlouvy, bera zřetel na obchodní zvyklosti použitelném v daném případě.

Článek 34

 

Smír nebo jiné důvody zastavení řízení

 

(1) Jestliže se strany před vynesením rozhodčího nálezu dohodnou na smíru, rozhodce buď zastaví rozhodčí řízení usnesením, nebo pojme smír do rozhodčího nálezu podle dohodnutých podmínek, jestliže strany o to požádají a rozhodce s tím souhlasí. Rozhodce není povinen takový nález odůvodnit.

 

(2) Jestliže před vynesením rozhodčího nálezu z jiného důvodu, než uvedeného v odstavci 1, odpadne důvod řízení nebo se řízení stane nemožným, vyrozumí rozhodce strany o svém úmyslu zastavit rozhodčí řízení usnesením. Rozhodce je oprávněn takové usnesení vydat, pokud některá strana proti tomu nepodá oprávněné námitky.

 

(3) Opis usnesení o zastavení rozhodčího řízení nebo rozhodčího nálezu vydaného podle dohodnutých podmínek, podepsaný rozhodci, bude doručen rozhodčím senátem nebo rozhodcem stranám. Je-li rozhodčí nález vydán na základě smíru, platí ustanovení článku 32 odst. 2 a odst. 4 až 7.

 

(4) Rozhodce může na podaný návrh v rámci své pravomoci provést dobrovolné smírčí řízení o vznesení nároku, a to bez ohledu, zda v daném případě byla uzavřena rozhodčí smlouva.
(5) Rozhodce provede s navrhovatelem záznam o předběžném projednání věci před zahájením rozhodčího řízení (smír), označené jednacím číslem, které slouží ke shromáždění důkazů a posouzení skutkových podstat.

 

(6) Smírčí řízení se provádí je tehdy, souhlasí-li s tím také druhá strana.

 

(7) Návrh smíru, který rozhodce stranám po provedeném smírčím řízení doporučí, nemůže být stranám na újmu v případném dalším sporu. Rovněž také nemůže být stranám na újmu, cokoliv během smírčího řízení přednesly.

(8) Poplatek za smírčí řízení činí jednu polovinu poplatku za rozhodčí řízení (minimálně 500,- Kč)a jednu polovinu  poplatku na správní náklady (minimálně 750,- Kč) a jednu polovinu  na náklady tajemníka (minimálně 250,- Kč), pokud je pro smírčí řízení ustanoven. Všechny poplatky se platí předem a každá ze stran hradí jednu polovinu.

Článek 35

 

Výklad rozhodčího nálezu

 

(1) Do 35 dnů od doručení rozhodčího nálezu může kterákoli strana požádat rozhodce o výklad rozhodčího nálezu, o této žádosti vyrozumí druhou stranu.

 

(2) Výklad musí být podán písemně do 45 dnů po obdržení žádosti. Výklad tvoří součást rozhodčího nálezu a platí pro něj ustanovení článku 32 odst. 2 až 7.

Článek 36

 

Oprava rozhodčího nálezu

 

(1) Do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu může kterákoli strana požádat rozhodce, aby opravil jakékoli početní chyby, chyby vzniklé při přepisu či tisku, nebo jiné chyby podobné povahy, o žádosti musí být vyrozuměna druhá strana. Rozhodčí soud může do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu takové chyby opravit z vlastního popudu.

 

(2) Opravy musí být provedeny písemně a platí pro ně ustanovení článku 32 odst. 2 až 7.

Článek 37

 

Doplňující rozhodčí nález

 

(1) Do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu může kterákoli strana požádat rozhodce, aby vydal doplňující rozhodčí nález ohledně nároků uplatněných v rozhodčím řízení, o nichž nebylo v rozhodčím nálezu rozhodnuto, o žádosti musí být vyrozuměna druhá strana.

 

(2) Považuje-li rozhodce tuto žádost za oprávněnou a dospěje-li k závěru, že opomenutí může být napraveno bez dalšího ústního jednání nebo důkazu, doplní rozhodčí nález do 60 dnů po obdržení žádosti.

  1.  

    Pro vydání doplňujícího rozhodčího nálezu platí ustanovení článku 32 odst. 2 až 7.

Náklady (články 38 až 40)

Článek 38

 

Rozhodce určí náklady rozhodčího řízení ve svém rozhodčím nálezu. Pojem náklady zahrnuje pouze:

 

a) odměny rozhodce nebo členů senátu, jež musí být udány zvlášť pro každého rozhodce a stanoveny rozhodčím senátem podle článku 39;

 

b) cestovní a jiné výlohy rozhodců;

 

c) náklady na znalce a jinou pomoc, vyžádanou rozhodčím senátem;

 

d) cestovní a jiné náklady svědků ve výši schválené rozhodčím senátem;

 

e) náklady na právní zastoupení a pomoc úspěšné strany, jestliže byly uplatněny v rozhodčím řízení, a to pouze do výše, kterou rozhodce uzná za přiměřenou;

f) jakékoli poplatky nebo výlohy orgánu pro jmenování, jakož i tajemníka pokud je v rozhodčím řízení stanoven.

Článek 39

 

(1) Odměny rozhodce popřípadě tajemníka pokud je ustanoven musí být v přiměřené výši s přihlédnutím k hodnotě předmětu sporu, ke složitosti případu, k času strávenému rozhodci a ke všem dalším rozhodným okolnostem dle sazebníku, který je zveřejněn na www.nrscr.cz.tl

     

Článek 40

 

(1) Náklady rozhodčího řízení musí nést zásadně neúspěšná strana. Rozhodce však může rozdělit jednotlivé náklady mezi obě strany, jestliže s přihlédnutím k okolnostem případu dojde k závěru, že toto rozdělení nákladů je rozumné.

 

(2) Rozhodce podle volné úvahy s přihlédnutím k okolnostem případu rozhodne, která strana má nést náklady právního zastoupení a pomoci uvedené v článku 38 písm. e); může však tyto náklady rozdělit mezi obě strany, zjistí-li, že takové rozdělení je rozumné.

 

(3) Jestliže rozhodčí senát vydá usnesení o zastavení rozhodčího řízení nebo vydá rozhodčí nález na základě dohodnutého znění, stanoví náklady rozhodčího řízení uvedené v článku 38 a článku 39 odst. 1  v takovém usnesení nebo rozhodčím nálezu.

 

(4) Rozhodce nemůže účtovat další poplatky za výklad, opravu nebo doplnění svého nálezu podle článků 35 až 37.

Článek 41

 

Jistota za náklady

 

(1) Rozhodce může po svém ustavení požádat, aby každá strana složila stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v článku 38 písm. a), b) a c).

 

(2) V průběhu rozhodčího řízení může rozhodce požadovat, aby strany složily další částky.

 

(3) Jestliže se strany dohodly na orgánu pro jmenování nebo jestliže tento orgán určil místně příslušný soud a zmíněný orgán na návrh jedné ze stran tuto funkci převzal, musí rozhodce určit výši zálohy teprve po poradě s tímto orgánem.

 

Orgán pro jmenování může sdělit rozhodci jakékoli připomínky, které považuje za vhodné v souvislosti s určením výše záloh nebo dalších dodatečných záloh.

 

(4) Jestliže požadované zálohy nejsou plně zaplaceny do 30 dnů po doručení žádosti, vyrozumí o tom rozhodce strany, aby kterákoli z nich mohla zaplatit požadovanou částku. Nebude-li platba provedena, rozhodce může rozhodnout o přerušení nebo zastavení řízení.

 

(5) Po vydání rozhodčího nálezu provede rozhodce vyúčtování záloh a vrátí stranám nepoužitý zůstatek.

Tyto pravidla pro rozhodčí řízení ad hoc nabývají účinnosti dne 01.01.2014

 

 


 
   
Facebook 'Like' Button  
   
Advertisement  
   
Dnes již byli 1 visitors (12 hits) zde!
=> Do you also want a homepage for free? Then click here! <=