Rozhodce ad hoc
 
  Rozhodčí řízení
  => Zákon 216/94 Sb.
  => Euronovela zákona o rozhodčím řízení 2012 - výklad
  => Rozhodčí doložka
  => Pravidla pro rozhodčí řízení ad hoc
  => Platební řád
  => Sazebník pro ČR
  => Rozhodčí řízení - výklad
  E - mail
  Informace
Rozhodčí řízení
Dluží Vám někdo peníze ?
Neplatí Vám faktury  ?
Jak se vyhnout těmto potížím předem?
Chcete se vyhnout zdlouhavým a drahým soudním tahanicím ?
 
Pomůže Vám rozhodčí řízení dle zákona 216/94 Sb.
 
Co to je rozhodčí řízení ?

Rozhodčí řízení v České republice je alternativním způsobem rozhodování sporů na základě zákona č.216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.



Co je řešitelné rozhodčím řízením?

Přípustnost rozhodčího řízení především předpokládá, že se strany formou uzavření rozhodčí smlouvy (rozhodčí doložky) dohodly na tom, že vzniklý spor bude rozhodován rozhodcem ve formě rozhodčího řízení. Spor musí být sporem majetkovým, s výjimkou sporů uvedených v § 2 odst. 1 Zákona o rozhodčím řízení (spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí, spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání). Spor by měl být takového charakteru, aby o něm bylo možné uzavřít smír. Uzavření smíru však není nutné, jde pouze o vymezení typové přípustnosti sporů.

Co je majetkový spor?

V majetkovém sporu se navrhovatel domáhá, aby mu byl odpůrce povinen poskytnout majetkové plnění - peněžité, vydání věci, dodání zboží, provedení určité činnosti, či naopak zdržení se jí, popřípadě jiné reálné plnění. Obecně zahrnuje tento pojem případy, kdy se účastník domáhá plnění majetkové povahy, nebo případy reflektující majetkovou podstatu.

Co znamená, že nelze uzavřít smír?

Smírem se obecně rozumí uzavření dohody mezi účastníky sporu v průběhu řízení, kterou si závazným způsobem upraví svá práva a povinnosti. Smír lze typicky uzavírat v dvoustranném poměru. Smír nelze uzavřít v případě, že by odporoval hmotnému právu ČR, pokud není rozhodčí řízení vedeno dle zásad spravedlnosti, a nelze jej uzavřít ani tehdy, pokud by smír byl v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku a s dobrými mravy. Smír také nelze uzavřít ve věcech, u nichž je už pojmově vyloučeno, aby byly předmětem rozhodčího řízení (např. rozhodování o osobním stavu podle § 80 o. s. ř., rozhodování ve věcech, které soud může zahajovat i bez návrhu - viz. § 81 o. s. ř.).

Lze v rozhodčím řízení řešit i majetkové spory mezi jednotkami územní samosprávy (obce, kraje), státem a jinými osobami při jejich podnikatelské činnosti?

Ano, za předpokladu řádně uzavřené rozhodčí smlouvy.

Pokud bude napadnuta platnost smlouvy, u které je rozhodčí doložka, stává se neplatnou i ta a věc musí řešit soud?

Nikoliv, o platnosti rozhodčí doložky se rozhoduje v samotném rozhodčím řízení, rozhodčí doložka má vlastní právní život a je ujednáním relativně samostatným.

Má rozhodčí doložka smysl, pokud se dlužník dostane do nebezpečí konkurzu?

Ano, díky rychlosti rozhodčího řízení lze před vyhlášením konkurzu získat pravomocný rozhodčí nález a pohledávka se stává nezpochybnitelnou, vzhledem k tomu, že v návrhu zákona o insolvenci je zmíněna možnost pokuty u přihlášené a neuznané pohledávky až do její výše, nabývá tato jistota velmi výrazné důležitosti. Po vyhlášení konkurzu nelze již kauzu řešit prostřednictvím rozhodčího řízení.

Musí mít rozhodčí doložka nebo smlouva o rozhodci písemnou formu?

Ano, správný písemný způsob uzavření platné rozhodčí doložky je základním předpokladem její platnosti. Písemnou formou může být i její uveřejnění na internetu či zaslání v elektronické formě, zde je nutný průkazný souhlas druhé strany s platností doložky nebo smlouvy. Nejlépe je v konkrétním případě konzultovat formu a způsob uzavření rozhodčí smlouvy s odborníkem, například s konzultantem Unie.

Rozhodčí doložka musí být uvedena přímo v každé smlouvě nebo objednávce?

Rozhodčí doložka může být uvedena i například ve všeobecných smluvních podmínkách, kterými se řídí smlouva hlavní, k níž se rozhodčí doložka vztahuje. Hlavní smlouva však musí být uzavřena tak, aby z ní bylo nesporně patrno, že se řídí těmito podmínkami, strany musí být s těmito podmínkami seznámeny. Musí být učiněn jasný akt přijetí smluvních podmínek, například podpis objednávky, platba za zboží a podobně.

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ  (podrobnější výklad)

Rozhodčí řízení představuje zajímavou alternativu k soudnímu řízení. K projednání Vaší žaloby o náhradu škody u okresního soudu dojde nejdříve za rok, u obchodních sporů projednávaných krajskými soudy mluví statistika Ministerstva spravedlnosti o 1340 dnech. Na druhou stranu můžete mít rozhodčí nález (s týmiž účinky jako soudní rozsudek) vydán i do 30 dnů. Zvažte zda upřednostníte stránku ekonomickou či právní. Kolik mne bude stát „výhra“ po několika letech a zda bude mít druhá strana vůbec z čeho plnit.

Spory, vleklá soudní jednání, ubírají nejenom čas a peníze, ale také energii na další rozmach či rozvoj ekonomických vztahů s druhým subjektem. Stěží si lze představit, že budu dále obchodovat s někým, s kým jsem v několikaleté soudní při. Rozhodčí řízení se v této situaci může podobat krátké letní bouřce, která odstraní vzniklé dusno a vyčistí vztahy.


Legislativa. Rozhodčí řízení upravuje zvláštní zákon č. 216/1994 Sb. „o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů“. Podpůrně se též užívá „Občanský soudní řád (z. 99/1963 Sb., samozřejmě v platném znění) – hlavně po procesní stránce. Na hmotněprávní stránku věci se užije právo zvolené stranami (v případě českých podmínek zejména „Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. a Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb.) nebo se mohou strany dohodnout na rozhodování podle zásad spravedlnosti (lze tím překlenout některá problematická ustanovení platných hmotněprávních norem).


Shodné rysy jsou v tom, že podání rozhodčí žaloby má tytéž hmotněprávní účinky jako podání žaloby k soudu, tj. staví běh promlčecí doby, atd. Dále, pravomocný rozhodčí nález má účinky pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný (tj. dá se jít na výkon soudního rozhodnutí nebo exekuci). Totéž platí i v oblasti účetnictví, např. pro tvorbu opravných položek k nesplaceným pohledávkám. Krátce a jasně řečeno rozhodčí nález má stejnou právní váhu jako rozsudek soudu.


V čem se liší. Stručně řečeno hlavně v šesti bodech:

1) Rychlost

Spory jsou projednávány nepoměrně rychleji. V praxi je běžné, že hlavně u jednodušších řízení je vydán rozhodčí nález do 30 dnů ode dne podání žaloby, u složitějších kauz délka obvykle nepřesahuje 60 dní. Vzhledem k tomu, že rozhodčí řízení je jednoinstanční, je vydaný rozhodčí nález i velmi rychle pravomocný a vykonatelný.

2) Menší formálnost

Další výhodou rozhodčího řízení je neformálnost a jednoduchost celého procesu umožňující stranám soustředění na obsah sporu bez rozptylování se procesními otázkami. Podání a jejich doplnění jsou možná i elektronickými prostředky (e-mail, telefonní spojení a videokonference).

 

3) Menší náklady

 Nižší náklady spočívají v tom, že poplatek za rozhodčí řízení je o 25% nižší než za obdobné soudní řízení (3% místo 4%). Tato výhoda se projevuje u vyšších částek, neboť minimální poplatek za rozhodčí řízení je obvykle 5.000 Kč, ale naše rozhodčí řízení je stanoveno na minimální poplatek 2.000 Kč a při podání více žalob si můžeme domluvit speciální sazbu mimo sazebník.

4) Podstatně jednodušší a rychlejší vykonatelnost v zahraničí

Pokud je potřeba vykonat rozhodčí nález v zahraničí, je to vzhledem k mezinárodním úmluvám a dohodám nepoměrně jednodušší než při nutnosti žádat o výkon soudního rozsudku v zahraničí a obráceně. Rozhodci jsou ve všech zemích chápáni jako nezávislé a nestranné osoby, takže rozhodčí řízení vyhovuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pokud toto ustanovení nastoluje právo každého, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem (v originálním znění „tribunál“), zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech.

5) Neveřejné jednání

Celé rozhodčí řízení je neveřejné a rozhodce je povinen zachovávat naprostou mlčenlivost. Tím je dokonale chráněno dobré jméno, pověst a utajení podnikatelských aktivit, zisků, obchodních partnerů, záměrů či jiných skutečností, které účastník řízení považuje za své obchodní tajemství. Soudní jednání je zásadně veřejné a tak se jen obtížně toto obchodního tajemství zachovává. Navíc ne každému vyhovuje spor za asistence televizních kamer.

6) Volba rozhodce

Právě možnost konstituování fóra, které mají účastníci rozhodčího řízení narozdíl od řízení soudního (nikdo sice nesmí být odňat svému zákonnému soudci, ale zároveň si tak ani nemohu zvolit svého soudce) je další z hlavních výhod řízení rozhodčího. Tento výběr rozhodce se dá přirovnat k výběru poroty v justičních systémech s rozhodováním laickou porotní veřejností). Výběr rozhodce by tedy měl být závislý na tom, co strany vyhodnotí jako zásadní problémové okruhy možného sporu.


Co vlastně podléhá rozhodčímu řízení. Obecně - všechny majetkové spory, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír (§99 občanského soudního řádu). V rozhodčím řízení lze proto rozhodovat majetkové spory obchodního a občanskoprávního charakteru, a to jak na plnění povinnosti či na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není. Do rozhodčího řízení tak spadají i věci směnečné, šekové a pracovně právní ve vztahu k majetku tj. ušlá mzda, krácení mzdy, náhrada škody atd. Do pravomoci rozhodce spadají i spory o vznik, změnu nebo zánik vlastnického práva a jiných věcných práv k nemovitostem a rozhodčí nález v takové věci je podkladem pro provedení změny (obvykle záznamem) do katastru nemovitostí.


Celou tuto část je možné uzavřít s tím, že rozhodčí řízení je možné v majetkových sporech, a to bez ohledu na to, jak je v takových sporech vymezená věcná, místní a funkční příslušnost v občanském soudním řádu. Jde tedy o všechny spory, jejichž předmětem je majetek, nebo jejichž předmět lze vyjádřit v majetkových hodnotách, především v penězích, a to bez ohledu na to, zda jde o spor směřující k povinnosti plnit, činit, popřípadě zdržet se určitého jednání nebo něco strpět, či o spor na určení určitého práva nebo právního vztahu. Spor se tedy může týkat jak věcí, tak práv, majetková hodnota může být jak hmotná, tak nehmotná – např. duševní vlastnictví a jeho majetkové aspekty.


Co je naopak z rozhodčího řízení vyloučeno. Tak předně jsou to všechny statusové žaloby (tj. žaloby o osobním stavu: o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není, o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého). Stejně tak je nepřípustné rozhodčí řízení ve věcech, o nichž může soud zahájit řízení ve smyslu ustanovení §81 občanského soudního řádu. Půjde zde o řízení ve věcech péče o nezletilé, řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, řízení opatrovnické a další, tj. tzv. nesporná řízení. Z majetkových sporu jsou z rozhodování rozhodců vyloučeny pouze spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí a spory vyvolané prováděním konkursu nebo vyrovnání. Jinak, jak vyplývá z předchozího odstavce, není možné platně sjednat rozhodčí doložku pro spory týkající se např. zrušení společného nájmu bytu či přivolení k výpovědi nájmu bytu, ve věcech opatrovnických, dědických, o vyloučení společníka, o prohlášení usnesení valné hromady za neplatné atp. V rozhodčím řízení také nelze vydat platební rozkaz a kontumační výrok. Dále se rozhodčí řízení nemůže vztahovat ani na projednávání věcí, v nichž strany nemusí zaujímat protikladné právní postavení (právní tvrzení stran musí být sporná).

Naopak v rozhodčím řízení lze rozhodnout v případech, kdy se účastník domáhá plnění, jež má majetkovou povahu nebo reflex. Majetkové vztahy jsou nejen pojmem hmotného práva, ale i práva procesního. Rozhodce rozhoduje nejen spory o majetkové plnění, nýbrž i proces o určení, zda tu majetkově právní spor je či není. Pojem splatnost je termín používaný jak u pohledávek, které lze peněžně splatit, tak i u pohledávek, které lze pouze plnit. Jedná se tedy např. i o spory o nájemné, o plnění z dohody, podle které má být vypořádáno společné jmění manželů či majetkový nárok z náhrady škody, bude možné v rozhodčím řízení projednat a rozhodnout. V odborné literatuře se dokonce uvádí, že také majetkové spory z nároků na výživné mezi zletilými osobami (tj. nároky vyplývající ze zákona o rodině) lze rozhodovat v řízení před rozhodcem.


Co musím udělat, aby mohlo být rozhodováno v rozhodčím řízení. Podmínkou je existence písemné rozhodčí smlouvy mezi stranami (písemná forma je zachována i tehdy, je-li rozhodčí smlouva sjednána telegraficky, dálnopisem nebo elektronickým prostředky, jež umožňují zachycení jejího obsahu a určení osob, které tuto smlouvu sjednaly). Rozhodce může rozhodovat nejen již jednotlivý vzniklý spor (smlouva o rozhodci), ale i všechny spory, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů. Tj. nemusím se na rozhodce obracet až při sporu, ale mohu si dát přímo do smlouvy tzv. rozhodčí doložku, že všechny spory z této smlouvy vzešlé bude řešit tento konkrétní rozhodce.

 

Co si vlastně strany mohou sjednat (předem nebo v případě konsensu i během rozhodčího řízení):

- zda chtějí soudní nebo rozhodčí řízení
- zda se rozhodčí řízení bude týkat již vzniklého sporu nebo budoucích sporů

- zda se bude týkat pouze práv z daných právních vztahů přímo vznikajících nebo i na platnost těchto vztahů a dále i na práva s těmito právy související

- zda tato rozhodčí smlouva bude vázat také právní nástupce stran

- rozhodčí řízení institucionální nebo ad hoc, tj. buď stálý rozhodčí soud nebo konkrétní rozhodce

- ustanovení rozhodce/rozhodců nebo způsob jejich určení/výběru
- postup vyloučení rozhodce
- místo konání rozhodčího řízení
- jednací jazyk

- postup, podle kterého se bude v řízení postupovat (procedura) – např. podle pravidel UNCITRAL

- zda bude řízení veřejné nebo neveřejné

- zrychlené jednání s vydáním rozhodčího nálezu do určené lhůty (zpravidla do 30 dní)

- volba rozhodného (hmotného) práva nebo rozhodování podle zásad spravedlnosti

- ústní nebo pouze korespondenční jednání (jen na základě předložených listin)

- on line řízení, tj. celé řízení bude vedeno v elektronické podobě
- odůvodnění nebo bez odůvodnění rozhodčího nálezu
- zda zbaví rozhodce povinnosti mlčenlivosti

- jednoinstančnost nebo možnost přezkoumání rozhodčího nálezu jiným rozhodcem/rozhodci

- postup pro jmenování nových rozhodců v případě zrušení rozhodčího nálezu

Zajímavé postřehy z praxe. Přestože se v praxi nejčastěji jedná o žaloby na zaplacení dlužných částek, není nezajímavá ani sféra řešení vlastnické problematiky, např. u duplicitních zápisů vlastnictví, stavby na cizím pozemku, přístupu ke stavbám, sousedským sporům v souvislosti s nemovitostmi. Nesmí se zapomínat na jednu důležitou, leč v praxi poněkud opomíjenou věc a to, že pokud o něčem rozhodce pravomocně rozhodne, je tímto jeho názorem vázán i správce daně, a to s odkazem na §28 zákona o správě daní a poplatků (z. 337/1992 Sb.) – předběžná otázka.

Rozhodčí doložku je možné přirovnat v airbagu, kdy sice doufáte, že ho nikdy nebudete potřebovat, ale když už k té situaci dojde, jste moc rádi, že ho máte. Narozdíl od airbagu v případě rozhodčí doložky neplatíte za její „instalaci“, ale až když ji skutečně potřebujete.


Příklad v praxi osvědčeného znění rozhodčí doložky pro zapracování do příslušné smlouvy (ať už vtělením do nové smlouvy nebo formou dodatku ke stávající smlouvě).

„Strany se výslovně dohodly, že všechny spory, které by mohly vzniknout z této smlouvy nebo v souvislosti s ní, včetně jejího porušení, ukončení platnosti nebo z její neplatnosti budou s vyloučením pravomoci obecných soudů rozhodovány s konečnou platností v rozhodčím řízení u rozhodce vybraného Správcem seznamu Nezávislého rozhodčího soudu ČR o.s. se sídlem Ruská 145/29, 417 03 Dubí – Pozorka, IČ : 226 83 348 a to podle zásad spravedlnosti. Rozhodčí řízení bude probíhat pouze písemně, tj. bez ústního projednání věci. Strany se zavazují splnit všechny povinnosti uložené jim v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Rozhodčí řízení se bude konat v českém jazyce.Pro případ, že takto nominovaný rozhodce nepřijme funkci rozhodce, vzdá se jí nebo funkci odmítne vykonávat, případně stane-li se nemožným, aby tento spor jmenovaný jako rozhodce rozhodoval, vybere Správce seznamu NRS z tohoto seznamu jiného vhodného rozhodce. Tentýž princip platí i pro případ zrušení rozhodčího nálezu, kdy je zachována pravomoc rozhodců k rozhodnutí sporu.

Samozřejmě je možné zvolit jiného rozhodce (jiné rozhodce) a rozhodčí doložku upravit tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebám všech smluvních stran. Je dobré získat předchozí souhlas uváděného rozhodce (rozhodců) s jejich jmenováním.

 

 

 
 
   
Facebook 'Like' Button  
 
 
Dnes již byli 2 visitors (3 hits) zde!
This website was created for free with Own-Free-Website.com. Would you also like to have your own website?
Sign up for free